Rostlina vytváří pohledné, až 80 cm vysoké, kulovité a kompaktní trsy a má svěže zelené lístky. Vyšlechtěny jsou i odrůdy se zlatavými, nebo zlatě žíhanými listy (Variegata). Je proto ozdobou bylinkové zahrádky i záhonu.

Meduňce svědčí slunné stanoviště. Kultivary se zlatavými listy je však lepší pěstovat v polostínu či stínu, jinak se jejich zbarvení ztrácí. Potřebuje dostatek vláhy, ale půda musí být zároveň propustná.  Dobře roste i v nádobách. Snadno se rozmnožuje semeny i řízky. Vegetativní množení řízky zachovává vlastnosti vyšlechtěných kultivarů.

Hojivý a uklidňující účinek má meduňka nejen na nervy, ale i na žaludek. Pro tyto účely se používá především nálev ze sušené nebo čerstvé meduňky. Vrchovatou lžičku posekaných čajových lístků zalijte šálkem vroucí vody a ponechejte přikryté luhovat deset minut. Nálev můžete popíjet jednou až třikrát denně, v případě trávicích obtíží nejlépe již před jídlem.  Velmi příjemná i účinná je také meduňková koupel

Nať meduňky pro sušení se seřezává před květem, přibližně 10 cm od země. Brzy znovu obrazí, sklízet tak můžete několikrát do roka.

Chuť a vůně meduňky, především čerstvých lístků, se uplatní i při přípravě jídel.

• Hodí se k rybím a drůbežím pokrmům.
• Můžete ji přidat do nádivek, majonéz, jogurtových zálivek.
• Osvěží ovocné saláty i želé.
• Lístky pěkně ozdobí dezerty, koktejly, i sklenku bílého vína.
• Lze je nakládat také do octa, nejlépe spolu s estragonem.

.