Rozmarýn je vytrvalý, stále zelený keř s čárkovitými tmavozelenými a na rubu šedoplstnatými listy, z jejichž úžlabí vyrůstají drobné modravé či nafialovělé květy. U šlechtěných druhů bývají i bílé nebo růžové.

Ideální je pěstovat ho na slunném stanovišti v lehké, písčité a dobře propustné půdě. Naopak nemá rád vlhkost, zemina v květináči nesmí být přemokřená a květináč by neměl stát ve vodě. Držte se pravidla, že další zálivku rozmarýn potřebuje až tehdy, když zemina v květináči téměř vyschne.

Během vegetačního období nezapomeňte rostlinu přihnojovat. Od května až do konce října může být venku, s příchodem chladnějšího počasí ji přestěhujte domů či do skleníku. Na zimu minimalizujte zálivku, aby rostlina nezačala uhnívat. Rozmarýn se dá velmi dobře tvarovat. Zaštipováním i stříháním větviček z něj můžete vytvořit i krásnou bonsaj.

Jako koření se používají čerstvé nebo usušené lístky, které mají silné aroma a nahořklou, kořenitou chuť. K sušení a léčebným účelům se listy sbírají od května do srpna, nejvhodnější jsou ještě mladé a ohebné listy. Podobně jako u jiných bylinek i u rozmarýnu platí, že by se neměl užívat ve velkých dávkách.

Ideální je při přípravě skopové a jehněčí pečeně, telecího masa, drůbeže, vařených ryb a rajské omáčky. Přidat ho můžete i do marinád a grilovacích směsí a do polévek. Ochutit s ním můžete i oleje a octy.